V rozhodnutí OGH 23.11.2021, 4 Ob 84/21p se rakouský nejvyšší soud vyjádřil k otázce klamavosti speciální cenové akce v případě, že zadavatel reklamy poskytuje stejné cenové zvýhodnění i po formálním ukončení akce.
Skutkový stav
Žalobu podal Verein für Konsumenteninformation (VKI) proti společnosti T-Mobile Austria GmbH. Žalovaná v říjnu 2019 inzerovala optický internet mimo jiné s textem "Nyní do konce roku zdarma". V souladu s touto nabídkou měl být do konce roku prominut základní měsíční poplatek u nových objednávek do 28.10.2019. T-mobile ovšem ani po skončení této akce neúčtovala základní poplatek u nových smluv v prvních třech měsících.
OGH - nabídka představuje klamavou obchodní praktiku
Pokud je zvláštní nabídka časově omezena, je zavádějící, pokud je nabídka poskytována i po uplynutí časového omezení. Text "Nyní zdarma do konce roku" vytváří "nesprávný dojem", že jde o mimořádnou příležitost. Zákazníci by to mohlo motivovat k rychlejší změně poskytovatele, a to ještě před koncem doby vázanosti u stávajícho poskytovatele obdobných služeb.
Rakouský OGH se mj. distancoval od své dřívější praxe, podle které je poskytování slevy i po konci oznámené zvláštní nabídky v souladu s pravidly nekalé soutěže. Udržení nižší ceny i po skončení ohlášeného speciálního prodeje v minulosti nepovažoval OGH za klamavé - s tímto přístupem je nyní konec.
Pokud inzerent zpočátku stanoví ceny tak, aby mohl následně poskytovat a inzerovat snížení ceny, porušuje podle ustálené judikatury § 2 UWG ("Mondpreise": RS0078515, RS0078599; srov. také RS0063744, RS0064073). Není rozhodující, zda inzerent propaguje údajné snížení ceny ve "zvláštní nabídce" jako absolutní částku v eurech, jako procentuální slevu (např. 4 Ob 335/87) nebo - jako v tomto případě - jako bezplatné předplatné v případě trvajícího závazku. Ve všech těchto případech se jedná o konkrétně vyčíslenou nebo alespoň vyčíslitelnou cenovou úsporu, kterou inzerent porovnává nikoli se skutečnými cenami, tj. cenami pravidelně účtovanými v minulosti, ale s nadsazenými fiktivními kalkulacemi.
Soud prvního stupně proto bude muset učinit zjištění o modelech sazebníku skutečně používaných žalovaným před a po období nabídky.
OGH se také vyjádřil k definičním znakům klamavé obchodní praktiky: Klamavost obchodní praktiky je dána tím, že je nepravdivá nebo obecněji tím, že je způsobilá uvést průměrného spotřebitele v omyl, např. pokud jde o povahu nebo podstatné vlastnosti výrobku nebo služby, a tím ho pravděpodobně přimět k rozhodnutí o obchodní transakci, které by bez této praktiky neučinil. Pokud jsou tyto znaky přítomny, je taková praktika "považována" za klamavou, a tudíž nekalou podle čl. 5 odst. 4 směrnice a musí být zakázána podle čl. 5 odst. 1 (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 19. 9. 2013, C-435/11, CHS, bod 42). S ohledem na znění i strukturu článku 5 a čl. 6 odst. 1 Směrnice a jejich obecnou systematiku je třeba obchodní praktiku považovat za "klamavou" ve smyslu posledně uvedeného ustanovení, pokud jsou splněna kritéria v něm uvedená, aniž by bylo nutné zkoumat, zda je splněna i podmínka stanovená v čl. 5 odst. 2 písm. a) směrnice, tj. že praktika je v rozporu s požadavky náležité profesionální péče (rozsudek ESD ze dne 19. 9. 2013, C-435/11, CHS, bod 45)
European Case Law Identifier
ECLI:AT:OGH0002:2021:0040OB00084.21P.1123.000